Aby pejsky nebolela záda II. aneb kurz rekondiční masáže

Pokud máme starého, nebo ortopedicky nemocného pejska, nebo pejska po úrazu, můžeme mu hodně ulevit pravidelnou fyzioterapii. Můžeme si zaplatit fyzioterapeuta nebo se to naučit a dělat ji sami. 

Já jsem vyzkoušela obě cesty - podrobnosti zde. Nejdříve jsem sama svého pejska masírovala podle knížek. Když se objevily vážné potíže, začali jsme chodit na fyzioterapie k jedné z nejznámějších českých fyzioterapeutek Kateřině Plačkové. A nedávno jsem se rozhodla absolvovat sérii kurzů abych mohla svému pejskovi pomáhat co nejvíc sama.

Kdy fyzioterapii provádět

Pokud je váš pejsek zcela zdravý, doporučuji nejpozději od 5 roku věku při pravidelných návštěvách veterináře absolvovat klinické vyšetření pohyblivosti páteře a tlapek. Je to jednoduchá procedura, provádí se ohýbáním a natahováním tlapek a ocasu a trvá tak 2 minuty. Pokud je vše v pořádku tak máte jistotu, že svého pejska můžete nadále zatěžován přiměřeně věku a plemeni.

Pokud se při klinickém vyšetření objeví problém, je vhodné pátrat dál. Sám veterinář by měl doporučit rentgenové vyšetření a podle nálezu doporučit vhodnou léčbu nebo fyzioterapii.

U pejsků sportovců je vhodné zařazovat pravidelnou fyzioterapii i když jsou klinicky bez potíží. Protože většina psích sportovců má dnes nějaký problém. Pejsci co běhají agility mívají ztuhlý krk, jiní sportující pejsci mohou mít přetížené svaly na jedné straně těla podle toho, zda jsou praváci nebo leváci. U těžších psů trpí ramena, lokty, kyčle.

U pejsků po úrazu fyzioterapie urychluje uzdravení a návrat k normálnímu životu.

Proč absolvovat kurz

Prvním důvodem je úspora času. Preventivní fyzioterapie u víceméně zdravého pejska stačí absolvovat jednou za půl roku. U fyzioterapie léčebné je nutno chodit jednou týdně nebo jednou za 14 dní. Mě jedna cesta trvala skoro 3/4 hodiny. K tomu ještě přiměřená časová rezerva a ejhle, jedna návštěva mě stála minimálně 3 hodiny času. Za rok je to při 14 denní frekvenci  72 hodin.

Druhým důvodem mohou být finance. Jedna návštěva fyzioterapeuta vyjde kolem 600 kč. Při nutnosti chodit co 14 dní je to za  rok přes  14 000 Kč. Pro někoho zanedbatelné, pro jiného problém. Obzvlášť pokud máte víc pejsků, co potřebují pravidelnou fyzioterapii.

Jaké to bylo na kurzu?

Jako první jsem absolvovala kurz Rekondiční masáže psů. Lektorkou byla Katka Plačková. Na začátku letošního roku se osamostatnila a ve svém novém Physiodog centru kromě vlastní fyzioterapie pořádá pravidelně několik typů kurzů.

Kurz byl dvoudenní a probíhal o víkendu. Physiodog centrum je v přízemí malého sídlištního obchodního centra. Hned vedle je pizzerie, naproti samoobsluha a za rohem čína. Bylo jasné že hlady neumřu.V bezprostředním okolí se dá pejsek, kterého si každý účastník musí přivést, pohodlně podle potřeby venčit.

Na kurzu nás bylo asi 6 lidí a 8 pejsků. Někteří účastníci si přivedli dva pejsky. Osobně bych to nedoporučovala. Zvládat dva pejsky celý den je psychicky náročné jak pro majitele, tak pro pejsky. Základem úspěšné fyzioterapie je, aby byl pejsek maximálně uvolněný. A „volní“ pejsci, kterým se jejich majitel zrovna nevěnoval ostatní pejsky občas trochu rušili.

Je dobré mít pro pejska dostatečně prostorný pelíšek, na který se při práci vejdeme i my. Většina práce se provádí na pejskovi ležícím na zemi. K dispozici jsou i masážní stoly, ale to je vhodné spíše pro menší pejsky.

První půldne jsme se věnovali především teorii. Zopakovali jsme si své školní vědomosti o psí kostře a doplnili je o spoustu užitečných informací. Od člověka se pejsek liší především tím, že nemá klíční kosti a má hodně volné podkoží. Dozvěděli jsme se proč a kdy masírovat a kdy a proč naopak nemasírovat, protože masáží bychom nadělali víc škody než užitku.

Pak přišla praxe. Jednotlivé kosti a především klouby jsme si nahmatávali na svém pejskovi. Pak jsme se věnovali svalům a šlachám. To už bylo náročnější. Některé svaly a šlachy se daly nahmatat snadno, jiné hůř. Kdo měl většího, štíhlého a dobře osvaleného psa měl výhodu. Zato nahmatat některé svaly u dobře „vyvinutého“ labradora nebo trpasličího pudla bylo náročnější.

Když už jsme měli jasno, kde se co na pejskovi nachází a uměli to spolehlivě nahmatat, začali jsme s jednotlivými masážními hmaty. Všechny jsme si hned zkoušeli na svém pejskovi. Něco se pejskům líbilo, něco ne. Ale Katka nám vysvětlila a názorně předvedla jak se dá pejsek zklidnit. Zásada, že celou dobu masáže má mít masér obě ruce na pejskovi také pomáhala.

Kromě vlastních masáží jsme se naučili i takzvané manipulace s klouby a psí strečink. Obojí slouží k udržování a případně rozšiřování kloubního rozsahu. Strečink je víc preventivní a měl by ho pravidelně absolvovat každý psí sportovec. Obě metody lze kombinovat.

Jako poslední jsme se naučili myofasciální techniky. Ty uvolňují a prohřívají podkoží pejska. Velmi často už samotné uvolnění zatuhlého podkoží prohřeje svaly a klouby pod ním, zvýší prokrvení a lymfatický oběh a nastartuje uvolnění hlubších vrstev a regenerační procesy.

Všechny techniky, které jsme se naučili,  se spolu dají kombinovat. Výsledkem je velmi hluboké psychické i fyzické uvolnění pejska.

Co mi kurz dal

Masíruji lidi i pejsky už několik let. Přesto jsem si doplnila spoustu informací, které jsem něvěděla. Kateřina Plačková sama umí s pejsky skoro zázračné věci. A je jen dobře, že nám ostatním část svých vědomostí a znalostí předává. Můj pejsek Rony teď masáže pravidelně vyžaduje. Dělám mu je ráda. Vím že mu pomáhají.

Příště si povíme, jaké to bylo na kurzu Dornovi metody pro pejsky.